V sobotu 24. května 2003 znovu ožila fořtovna na Březníku, bývalé sídlo revírníka Kořána, hlavního protagonisty klostermannova romána „Ze světa lesních samot“. Přesně rok a den po zahájení  provozu zdejšího informačního a záchytného místa, zde byla slavnostně otevřena expozice spisovatele Karla Klostermanna.

 
Martina Milforta asi není nutné dlouze představovat. Jeho jméno si každý vybaví v souvislosti s krásnými fotografiemi Šumavy. Po úspěšné monografii „Chvála Šumavy“ z roku 1996 teď vydal další půvabnou publikaci s příznačným názvem „Šumava romantická“.

 
Schwarzenberský plavební kanál je vyhledávanou turistickou atrakcí jižní Šumavy. Stavba této národní technické památky, která spojuje povodí Vltavy s Dunajem, je dílem schwarzenberského projektanta a stavitele Josefa Rosenauera. Málokdo si však dovede představit jak plavení dřeva prakticky probíhalo.

 
Sušické nakladatelství Dr. Radovana Rebstöcka připravilo pro všechny příznivce a obdivovatele Šumavy veliké překvapení. Na knihkupeckých pultech se totiž v prvních jarních dnech objevila stěžejní kniha Karla Klostermanna - román „Ze světa lesních samot“.

 
Nakladatelství Dr. Radovana Rebstöcka, které má své sídlo v Sušici, je jedním z nejaktivnějších při vydávání regionálních publikací. Přinášíme Vám zde ediční plán letošního roku. Jistě uznáte, že zde opět převládají zajímavé knihy ze Šumavy a Pošumaví.

 
V úterý 25. března 2003, od 18.30 hodin se v českobudějovické literární kavárně „Měsíc ve dne“ (ul. Nová 3) uskuteční přednáška známého publicisty a kritika Vladimíra Justa s názvem „Šumava – mediální obraz a skutečnost“. Přednáška bude doplněna videoukázkami a bude pokračovat společnou besedou.

 
Další ze série přednášek v česko-bavorském informačním středisku na hraničním nádraží „Železná Ruda – Bayerisch Eisenstein“ se uskuteční v pátek 21. března 2003 od 19.30 hodin. Na téma „Netopýři na Šumavě“ bude tentokrát přednášet zoolog Správy CHKO a NP Šumava Dr. Luděk Bufka.

 
Nakladatelství Baset připravuje pro všechny obdivovatele Šumavy velké překvapení. Na podzim letošního roku by se totiž na knihkupeckých pultech mělo objevit jedinečné dílo s parametry šumavské encyklopedie. Publikace bude komplexním souhrnem znalostí o Šumavě, které by měly být doplněny bohatým dokumentačním materiálem.

 
Výstava obrazů a kreseb Josefa Pospíchala pod názvem „Šumava zpaměti“ je v současné době instalována v česko-bavorském informačním středisku na hraničním nádraží „Železná Ruda – Bayerisch Eisenstein“. Autor, velký znalec a milovník hraničních hor, je synem známého sušického vydavatele pohlednic Joži Pospíchala.

 
Knih s reprodukcemi starých pohlednic ze Šumavy již vyšlo několik. Avšak ucelené webové stránky s tímto tématem zatím chyběly. První a velký krok v tomto směru udělali Jan a Blanka Reichardtovi se svým projektem Stará Šumava.


Nakladatelství Arkáda se ve své dosavadní tvorbě zaměřovalo zejména na historii Klatov a okolí. Půvabná publikace Vladimíra Horpeniaka s názvem „Stará Šumava ve zvycích adventu a Vánoc“ však z tohoto směru vybočuje. Tradičně se však jedná o velmi kvalitní a graficky zdařilou knihu.

 
V sobotu 28. září 2002 se v prostoru historického hraničního přechodu Modrý sloup v Luzenském údolí u Modravy konalo již 4. setkání českých a německých sousedů. Toto setkání je symbolickým vyjádřením vzájemné schopnosti soužití obyvatel Šumavy, jehož cílem je dosáhnout otevření turistického hraničního přechodu na trase historické obchodní stezky.

 
Na letošní léto připravila Správa NP a CHKO Šumava pro návštěvníky Březníku u Modravy dvě překvapení. Prvním bylo otevření historické schwarzenberské hájenky, druhým pak nově zpřístupněná naučná stezka s názvem „Proměna horské smrčiny“, která byla veřejnosti slavnostně předána ve středu 24. července 2002.

 
Šumava – to není jen nádherná příroda, ale i region z bohatými sklářskými tradicemi. Obnovením starého umění šumavských sklářů je nedávno zpřístupněný monument skleněného oltáře v kostele sv. Vintíře na Dobré Vodě u Hartmanic. Je dílem místní sklářské výtvarnice Vladěny Tesařové a financován byl Městem Hartmanice za přispění prostředků z Programu obnovy venkova, programu Phare CBC a Česko-německého fondu budoucnosti.


Přes tři roky shromažďoval Milan Pokorný, velký znalec Šumavy a původním povoláním učitel, materiál týkající se poutních tradic Sušicka včetně ohlasů těchto tradic v místních pověstech. Výsledkem snažení je poutavá kniha vydaná sušickým nakladatelstvím dr. Radovana Rebstöcka.


Již tři roky uplynuly od doby, kdy MUDr. Otto Kaskoun oslovil široký okruh čtenářů zajímavou sbírkou statí „Toulky Šumavou“ Teď vydalo sušické nakladatelství Radovana Rebstöcka druhé pozměněné vydání této populární publikace.


Změnou grafické i obsahové podoby časopisu Šumava se prezentuje nová redakce v čele s Vlaďkou Hradskou a Robertem Malotou. Jarní Šumava se může pochlubit zejména novou celkovou strukturou a snahou o zařazení aktualit.


Městské kulturní středisko Klatovy pořádá v rámci výstavy "Velikonoční inspirace" přednášku s názvem "Velikonoční tradice na Šumavě". Přednášejícím je velký znalec Šumavy pan Milan Pokorný. Přednáška se koná v pátek 22. března 2002 od 15.30 hod. v malém sále kulturního domu v Klatovech.


Nakladatelství Baset se pustilo do zajímavého projektu. Po úspěšné úvodní reedici „Řivnáčova průvodce po královstí Českém“ se totiž rozhodlo pokračovat v sérii nejstarších průvodců po Čechách, vydávaných po roce 1880 knihkupcem a nakladatelem Františkem Řivnáčem.


Státní vědecká knihovna v Českých Budějovicích prezentuje na svých internetových stránkách zajímavý projekt s názvem Kohoutí kříž. Pod tímto tajuplným pojmenováním se skrývají ucelené informace o německy tvořících autorech, kteří o Šumavě psali nebo zde působili.


Kniha "Plavení dříví na střední Šumavě" s podtitulem "200 let Vchynicko-tetovského plavebního kanálu" nevyšla v letošním roce. Troufám si však tvrdit, že většina z Vás o ní asi slyší poprvé. Nevím jestli je to kvůli jejímu malému nákladu nebo nefunkčnímu distribučnímu systému, ale po dlouhých útrapách se mi ji přeci jen podařilo sehnat.


Mnoho turistů a hlavně běžkařů určitě dobře zná prostornou kapli v sedle mezi Malým a Velkým Prenetem. S chátrající kaplí sv. Kunhuty to však již vypadalo velice bledě, skoro se zdálo, že snad ani nepřežije devastaci posledních desetiletí. Nyní však konečně začala její oprava.


V přednáškovém sále Okresního muzea v Klatovech je od 15. ledna do 22. února k vidění zajímavá výstava s názvem "Vchynicko-tetovský kanál", která byla uspořádána k výročí zprovoznění této technické památky. 


V loňském roce se na knihkupeckých pultech objevil opravdový skvost. Česko-německou publikaci Josefa Steinera „Šumava - Královský Hvozd, území svobodných Králováckých rychet I“, která podrobně pojednává o minulosti severozápadní Šumavy, vydalo nakladatelství ECHO Klatovy.


Na CD nosičích toho zatím o Šumavě nevyšlo mnoho. Vlastně, kromě na dnešní dobu hodně technicky zastaralé „Šumavy - léto 1996“ od Regionbase, vůbec nic. Nedávno se mi však do rukou dostala multimediální prezentace s názvem W@ld,  kterou vydal německý spolek Bayerwaldforum e.V.